"Letní GIS night"
Je sotva srpen
A my dva už jsme namazaní
Snad z horka blbnem
Že táhne nás to k milování
Tak si mě lásko vem
Nikdo nám v tom nezabrání
Dnes je tvůj den
Jen pusť se do hraní
Vystroj mi bál
Najdi k lásce manuál
Odpoj psací stroj
A veď nás na pokoj
Dej mi šanci pro jednou
Cítit slabost v kolenou
Dneska sjedem tuhle scénu ve dvou
Letní GIS night je dárek, co si můžeme dát
Tohle bude naše GIS night
Tohle bude naše night
Venku vládne žhavý léto
U nás končí listopad
Zpoza kláves píšu vzkaz
Příští léto přijdu zas
Jen já, jen já
Tohle bude naše GIS night
Tak mi rozvaž svatozář
I tvý šátky v barvách touhy
Právě prší na oltář
Dnes ve jménu map a dat
Věrnost tobě přísahat
Smím já, jen já
Či to byl nápad
Moje vina tvoje vina
Nechtěj se ptát
Až přijde ranní kocovina
Společně pojďme si dát lok
Čistýho vína
Nikdy líp nechutnala
GISnightová laskomina
Nač si spílat
Byla to vážně síla
Příští léto můžeš znova
Na svou milou mě pasovat
Vybílíme celou spíž
A stoupnem o patro výš
Další z tradic, který nevymyslíš
Letní GIS night i napřesrok si můžeme dát
Tohle bude naše GIS night
Tohle bude naše night
Venku vládne žhavý léto
U nás končí listopad
Zpoza kláves píšu vzkaz
Příští léto přijdu zas
Jen já, jen já
Tohle bude naše GIS night
Tak mi rozvaž svatozář
I tvý šátky v barvách touhy
Právě prší na oltář
Dnes ve jménu map a dat
Věrnost tobě přísahat
Smím já, jen já
Letní GIS night je dárek, co si můžeme dát
Letní GIS night je noc, kdy vcházím do tvých řad
Tak si mě vem
Tohle bude naše GIS night
Tohle bude naše night
Venku vládne žhavý léto
U nás končí listopad
Zpoza kláves píšu vzkaz
Příští léto přijdu zas
Jen já, jen já
Tohle bude naše GIS night
Tak mi rozvaž svatozář
I tvůj šátek v barvě touhy
Právě padá na polštář
Dnes ve jménu map a dat
Věrnost tobě přísahat
Smím já, jen já
_______________________
"Barva noci"
Démon láká z vyšší moci nový stíny do zahrad
Tyhle hříchy barvy noci zná jen malíř listopad
Růž se vpíjí do tvých modrých očí navzdor výstrahám
Když ti bílou dlaní věrnost přísahám
Než mě spatříš vybarvenou
Zkus na výstrahy zapomenout
Dneska s klávesnicí na ramenou
Chci být tvojí ženou
Nás dva stíny nedoženou
My jim uletíme na červenou
Dneska s klávesnicí na ramenou
Chci být tvojí ženou
Zástup stínů zírá z houští, jak se skláním před tvůj práh
Vlákno hrozby z výšky spouští a s ním zvoní na poplach
Nás však vůle k hříchům neopouští, máme víc než hlad
Prvním soustem buď náš první prstoklad
Než mě spatříš vybarvenou
Zkus na výstrahy zapomenout
Dneska s klávesnicí na ramenou
Chci být tvojí ženou
Nás dva stíny nedoženou
My jim uletíme na červenou
Dneska s klávesnicí na ramenou
Chci být tvojí ženou
Démon barvy noci
Má nás ve svý moci
Pojď obejmout ten pocit
Než nás pohltí tma
Už jdi do háje s tou aerologickou náměstkyní. Ta nikoho nezajímala ani před 10 lety, tím méně dnes. Máme větší problémy s tím čistotářem, který si hraje na ředitele meteorologie, a přitom rozumí managementu vědy jako koza petrželi.
OdpovědětVymazatRozumí tomu rozhodně víc než ta aerologická balónkářka. Má jasnou vizi, kam chce ČHMÚ posunout a co chce změnit/vylepšit. Skřivule celou dobu nedělala nic jiného než že se snažila poslouchat Tolasze a Dvořáka, ale pak to stejně vzdala, protože viděla, že na to prostě nemá.
VymazatUpřímně řečeno, ani jeden za moc nestojí. Ona nedělala nic sama a on nedělá nic dobře. Lidi, kteří skutečně mají schopnosti být kvalitním náměstkem (nebo ředitelem) pro meteorologii a klimatologii o to bohužel buď nemají zájem, nebo jsou mrtví.
VymazatJdi do Rudky
VymazatNevím, jestli sis toho všiml, ale toto téma je už řádně pasé. To budeš celý život psát jen o těchto (chodících) mrtvolách? To je pořád samý Milan Šálek, Vláďa Kříž, Marián Wolek, Pavla Skřivánková... Pokud ti to ještě nedocvaklo, žijeme ve 20. letech 21. století. Tato tovje témata už nikoho nezajímají.
OdpovědětVymazatTy máš tak co říkat. Vlezu na tvůj blog a první věc, kterou vidím, je 40 let stará fotka z imatrikulace na UJEP. A hned vzápětí nějaká 35 let stará diskuse s Vladislavem Křížem o jakýchsi plaveninách na Odře. Takže moc neremcej.
VymazatZajdi si na oční, evidentně by to chtělo více dioptrií. Můj poslední příspěvek na blogu se týká konference COP 27. Předtím tam mám blogy o zasedání IPCC a WMO. Jediný můj článek, který se týká 80. let, je ten o Montrealském protokolu. Ale nikde žádný Milan Šálek ani Vladislav Kříž, kteří se na mě smějí, hned jak otevřu TVOJI homepage...
VymazatNa mojí homepage vidíš nějakého Kříže a Šálka? Tak to se asi díváš na svůj blog! Já tady mám Radostovice a Mariána Woleka. To tvoje stránky připomínají nějaký studentský deníček z 80. let. O změně klimatu a jejím řešení se tam nedozvím nic, ale průběh studia na UJEP a organizační strukturu ČHMÚ v 80. letech tam poznám do detailu...
VymazatO změně klimatu že se na mém blogu nic nedozvíš? Tak ještě jednou pro slepé: 15 článků o klimatických jednáních a konferencích, 8 článků o komunikaci změny klimatu, 6 odborných článků o změně klimatu v přežvýkané verzi pro debily a podrobný komentář k letošnímu summary for policy makers IPCC. A to celé za letošní rok. Co vidím u tebe na webu? Fotku ostravské pobočky ČHMÚ z 80. let, fotku Přírodovědecké fakulty UJEP z 80. let a fotku tebe s Vladislavem Křížem z 80. let. No to je fakt terno. Toto určitě mladá generace, čelící náročným environmentálním výzvám, hluboce ocení...
VymazatTak hlavně že na nějaké 20 let staré nostalgické výlevy o Mariánu Wolekovi a tvém služebním pobytu v Bělehradě jsou všichni úplně žhaví. Koho zajímá toto téma v roce 2022? Já chápu, že bylo letos 20. výročí, ale ty zase pochop, že se v té době odehrávaly některé důležité klimatologické akce, o kterých bylo třeba referovat přednostně. A ne stále dokola truchlit nad Wolekem, o němž (a jeho smrti) se toho po 20 let fakt moc nového říct nedá.
VymazatA ty jsi snad o těchto "důležitých klimatologických akcích" referoval? Ne. Nereferoval jsi dokonce ani o Wolekovi. V den Wolekova výročí jsem na tvém blogu narazila na 40 let starou fotku z hospody s Milanem Šálkem. Pár dní na to si Obrusník s Ardeltovou stěžovali, že na toho zrádcovského zlatokopa (Šálka) si vzpomeneš, ale na Woleka ne. (Mimochodem, Šálek na tuto tvou nostalgickou vzpomínku zareagoval dalším hejtem na práci IPCC). Jediný člověk, který si letos *veřejně* vzpomněl na Woleka, byl Pavel Lipina. Takže ty, kámo, mně nemáš co vyčítat.
VymazatJá jsem o těch akcích referoval. Samozřejmě u toho WMO a IPCC to bylo do většího detailu, ale o COPu tam mám článek taky. Stačí se pořádně dívat. O Mariánu Wolekovi jsem nereferoval, protože se nechci stále opakoval. Jeden článek k výročí jeho smrti už jsem napsal a kdo chce, může si ho kdykoliv přečíst. Tohle je pro mne uzavřená kapitola. A co se týká té fotky s Milanem Šálkem, tak tu jsem tam nedával proto, že je tam Šálek, který se tam vyskytl zcela náhodně, ale protože je to letos 40 let od imatrikulace na UJEP. Na Šálkův blog nechodím. Co se z toho člověka stalo, je spíše smutné. Práci IPCC kritizuje spousta lidí, kteří ten proces neviděli ani vlaku. Šálek je jen jedním z nich. Nehodlám se s ním zahazovat a dělat reklamu jeho dezinformačnímu "blogu".
VymazatNa šátek raději ne. Na příštím sjezdu by to vypadalo dost hloupě. Jedna spolužačka mi řekla, že jí Víťa Voženílek aplikoval svůj hydratační krém do dutiny ústní. Zřejmě chutnalo určitě lépe než břečka podávaná na oficiální části GISnight.
OdpovědětVymazatTak si ho uvaž jako čelenku. Je veřejným tajemstvím, že kdo nosí gisácký šátek na turban, má na něm autogram od páně Voženílka. Případně se tím můžeš rovnou ostentativně pochlubit jako slečna Delfínová s perlami ve vlasech. Na overnightu za to obdržíš plusové body do soutěží 👍
VymazatVilda Pechanec
VymazatUž jsem se chystala na svůj den, když si můj partner všiml skvrny na mém GIS šátku. Podíval se na mě s nechápavým výrazem a zeptal se mě, odkud to pochází. Byla jsem šokovaná a zmatená, protože jsem netušila, jak se tam skvrna dostala.
VymazatPozději toho dne, během vyučování, můj spolužák pošeptal mému partnerovi, že jsem měla divokou noc s Vítem Voženílkem po akci 'GIS Night'. Můj partner byl zaskočen a nevěřícně se na mě podíval. Viděla jsem v jeho očích pochybnosti a cítila jsem zlomené srdce, že by takové fámě uvěřil, aniž by se mě předtím zeptal.
Věděla jsem, že si musím věci vyjasnit. Po hodině jsem si sedla se svým partnerem a vysvětlila mu, že ta skvrna je jen od náhodného vylití kávy na můj šátek. Ujistila jsem ho, že s Vítem Voženílkem ani nikým jiným se nic nevhodného nestalo.
Můj partner vypadal, že se mu ulevilo a omluvil se za ukvapené závěry. Promluvili jsme si o tom a od té doby jsem s ním komunikoval otevřeně. Byla to pro nás oba lekce – nevěřit všemu, co slyšíme, a více si věřit.
Od toho dne jsme uzavřeli smlouvu, že si věci vždy promluvíme a nedovolíme, aby se mezi námi dostávaly fámy nebo nedorozumění. Náš vztah se upevnil a oba jsme poznali důležitost komunikace a důvěry ve zdravém partnerství.
Kdysi za chladného Mikuláše v české Olomouci rodina Nitkových netrpělivě očekávala příchod Mikuláše, Anděla a Čerta. Vzduch byl plný očekávání, když tři legendární postavy vstoupily do útulného obývacího pokoje, jejich kostýmy zdobily zvonečky a kožešiny.
VymazatMalá Rozárka s vytřeštěnýma očima stála před Mikulášem. Právě pro tuto chvíli nacvičila báseň a její srdce se třepotalo jako sněhová vločka zachycená v poryvu větru. S chvějícím se hlasem recitovala:
*"Mikuláši, Mikuláši, laskavý a moudrý,*
*Přineste své dary pod nebesa.*
*Andělova milost, Čertův vtip,*
*Kéž je naše požehnání naším hledáním."*
Mikuláš se usmál a jeho bílé vousy se otřely o karmínový hábit. Sáhl do pytle, připravený obdarovat Rozárku. Ale ten rozpustilý čert Čert se naklonil a zašeptal: "A co palcát?"
Mikuláš zaváhal a pohlédl na ozdobený palcát visící na jeho opasku. Byl to symbol jeho autority, relikvie z dávných dob, kdy navigoval svět s mapami a kompasy. Přesto se to v tomto malebném obývacím pokoji zdálo nepatřičné.
"To snad ne," řekl Mikuláš a oči mu zajiskřily. Jemně položil palcát Rozárce na malé rameno. "Ve jménu dat a map," řekl, "přísahejte věrnost Cechu geoinformatiky."
Rozárčiny oči se ještě rozšířily a na její andělské tváři se vryl strach. Nechápala váhu těch slov, závažnost toho, že se zavázala cechu kartografů a prostorových analytiků. Slzy jí vyhrkly a začala plakat.
Anděl, andělská postava s opeřenými křídly, obrátil oči v sloup. "Mikuláši," káral se, "takové vtipy je lepší nechat na párty GIS Night, ne na Mikuláše."
Mikuláš se zachechtal, když si uvědomil svůj přešlap. Otřel Rozárce slzy a zašeptal: "Neboj se, maličká. Tvoje věrnost nemusí zahrnovat mapy ani data. Pojďme místo toho oslavit kouzlo tohoto dne."
A tak si v tom útulném olomouckém domově vyměňovali smích, historky i prosté dárky – dřevěnou hračku, čokoládovou minci a slib, že budou navždy chovat ducha svatého Mikuláše. Jak venku napadl sníh, Rozárčin strach se rozplynul a nahradil ho úžas a teplo nově nabytého přátelství.
Anděl, Čert a Mikuláš odešli a zanechali po sobě vzpomínky vryté do srdcí rodiny Nitkových. A když se nad hlavou mihly hvězdy, Rozárka zašeptala vlastní slib: "Ve jménu radosti a laskavosti přísahám věrnost kouzlu svatého Mikuláše." 🌟🎁🌲
As maps unfold, and stories are told
OdpovědětVymazatOf far-off lands, and places to hold
My shelves, once bare, now overflow
With atlases, a treasure to know
But alas, my space, it does shrink
As more maps arrive, and my heart does blink
A bigger home, I must now seek
To house my collection, and all its unique
The thrill of discovery, it never grows old
As I pour over pages, young and bold
But now, I must bid adieu
To my cozy nest, and move anew
A bigger space, with room to roam
Where my atlases can find their new home
Where I can spread out, and explore
And let my passion, forever soar
Nechtěl bys žít trochu víc v současnosti? První věc, kterou vidím, když si najedu tvůj profil, je 20 let stará fotka, na které ti Voženílek klade klávesnici na rameno. Následuje série uslintaných debat s tvými spolužačkami o Voženílkově „nástroji“ proložená básničkami generovanými AI na to samé téma. Běž si ten Oidipův komplex řešit někam jinam. Tohle už je faktpassé.
OdpovědětVymazatDnes večer u Víti Voženílka,
Vymazatpřespím jak věrný přítel, ba i sok.
Před spaním úkol tajemný mám,
klávesnici na rameno mi položí, zní příkaz jako pokrok.
"Teď přísaháš," řekne s vážným tónem,
"věrnost cechu geoinformatickému.
Nebudeš měnit cesty své ani zlé,
neb udeš hledat pravdu v mapovém terénu."
A tak v tiché noci pod měsíčním svitem,
stvrzuji slib pod Víti bdělým okem.
Klávesnice na rameni, slova váží víc,
že v tomto cechu budu věrný zůstat navždy víc a víc.