Různé přiblbé fórky s letadélkem Kánětem, letadélkem Jimbem a Skřivulí

Různé přiblbé fórky s letadélkem Kánětem, letadélkem Jimbem a Skřivulí

31. července 2012 v 11:42 | škovránok |  Kraviny

"Prosím tě, mohl bys mi půjčit tu knížku O letadélku Káněti ?"
"Bohužel ne, včera jsem ji půjčil Alence Zárybnické. Ale můžu ti půjčit letadélko Jimbo na DVD."
"Ne, díky. To mě nebaví."
"Mě také ne, ale dostal jsem ho od Pavly Skřivánkové k svátku."

(Ne)vtipný dialog

- Hele, někdo nám napsal na dveře "Alenka Zárybnická + Péťa Dvořák = VSL." Co to má znamenat ?!
- To nejspíš znamená "Velká Světová Láska."
- Ale já bych raději věděla, kdo to tam napsal, ty vtipálku.
- A já bych zase rád věděl, kterého Péťu Dvořáka měl na mysli.

- Nejspíš toho, kterej se zajímá o letectví a meteorologii a záleží mu na tom, aby na ČT vysílali kvalitní relace o počasí. A to je jenom jeden z nich...

­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­To jednou jdeme na procházku, jen tak si povídáme, když tu najednou začne Pavla Skřivánková zpívat "Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, včera jsem nespal a ani dnes nespočinu, svatý Medard můj patron ťuká si na čelo..."

Tak se jí slušně zeptám: "Nemohla by sis tu kulturní vložku nechat na doma ?" A ona na mě nechápavě: "Já jsem myslela, že máš rád tuhle písničku." Tak jí povídám: "Taky že mám ! Právě proto tě prosím, abys ji přede mnou už nikdy nezpívala."

Úžasná schovávačka Pavly Skřivánkové:

Ve čtvrtek se nám ztratila poslední stránka knížky O letadélku Káněti. Hledali jsme ji celé dny až do včerejška. Zásuvky, stoly, parapety, krabice, koukali jsme se všude možně.

Samozřejmě jsme prohledali i polici s kazetami a DVD, a jak tak koukám, vidím mezi tím vším malý kousek důvěrně známého papíru. Je zastrčený v obalu DVD "Letadélko Jimbo - Poprvé ve vzduchu". Tak ho pomaličku vysouvám ven... Ano, je to ona pohřešovaná stránka letadélka Káněte !!! Když jsem požádal paní Skřivánkovou o důvod a vysvětlení, odpověděla mi: "Já jsem chtěla, aby sis už konečně pustil toho Jimba ! Dala jsem ti ho k svátku a ty ses na něj ještě nepodíval. Tak jsem si řekla, že ti schovám poslední stránku té knížky k tomu DVDčku, abys ji našel až tehdy, když si budeš chtít pustit letadélko Jimbo."
Jak prosté !!! Takže jen proto, abych měl klid, zapnul jsem televizi a spolu s Pavlínkou jsme se dívali na úžasné letadélko Jimbo. Bylo to třeskutě nudné, ale nejel přes to vlak. Pavlínka se ale mimořádně bavila - těžko říct, jestli se jí tak líbila ta kreslená pohádka, nebo byla tak šťastná, že jsem konečně zhlédl její dárek, který stejně jen vyndala z novin, kde to bylo jako příloha.

Rady pro Pavlu Skřivánkovou

"Takže teď ti prozradím tři kouzelné formulky pro úspěšnou komunikaci.
Formulka č. 1: ZEPTEJTE SE RADIMA TOLASZE. Ta se hodí vždycky. Tím sice nikoho neoslníš, ale alespoň odkážeš tazatele na důvěryhodný zdroj, a za to ti bude vděčný.
Formulka č. 2: TO JEŠTĚ NENÍ ZCELA JASNÉ. Univerzální výmluva pro případ, že o něčem nemáš ani páru. A protože informace, která není definitivní, je zcela bezcenná, tazatel s tebou na toto téma nebude dál diskutovat.
A nakonec formulka č. 3: MÁTE PRAVDU. Tu použiješ v případě, že ti tazatel sdělí svou domněnku a od tebe bude chtít jen, abys mu ji potvrdila nebo vyvrátila.
Rozuměla jsi všemu?"

"Jasně, tři formulky."
"Tak se drž, určitě to zvládneš!"

ROZHOVOR:

"Á dobrý den, máme tady novou tvář. Tak kdopak jste ?"
"Zeptejte se Radima Tolasze."
"Proč ? Copak vy nevíte, kdo jste ?"
"To ještě není zcela jasné."
"Vy jste nějaká divná."
"Máte pravdu."

**Název: "GIS Night: Tradition of Quirks and Complaints"**

---

**Kapitola 1: Uvítací ceremoniál**

Katedra geoinformatiky v Olomouci měla své zvláštnosti a žádná nebyla zvláštnější než každoroční GIS Night. Vedení se ujali druháci, kteří pro čerstvé první ročníky zorganizovali divokou uvítací párty. Vrcholem? Slavnostní, ale absurdní uvítací ceremoniál.

Když slunce kleslo pod obzor, nádvoří bzučelo očekáváním. Nová studentka Sára stála mezi svými vrstevníky, její skepse byla evidentní. Slyšela zvěsti o této tradici – o klávesnicích, přísahách a bizarních kombinacích jídel. Ale nečekala, že to bude tak...zvláštní.

**Kapitola 2: Klečení s klávesnicí**

Vystoupil vedoucí ceremoniálu Vít Voženílek. Jeho vousy byly stejně neposlušné jako jeho nadšení. Měl na sobě potrhaný župan a na krku mu visela klávesnice jako starověký talisman. Dav ztichl, když zvedl ruce.

"Vítejte, začínající geoinformatici!" ozval se Vítův hlas. "Poklekněte před posvátnou klávesnicí, protože ta ukrývá tajemství našeho cechu."

Studenti jeden po druhém klečeli s rameny zatíženými váhou klávesnice. Recitovali přísahu a jejich hlasy se třásly:

*"Ve jménu dat a map přísaháme svou věrnost... Cechu, cechu, Cechu geoinformatiky!"*

Na řadu přišla Sára. Klekla si a klávesnice se jí zaryla do klíční kosti. Absurdita toho všeho hrozila, že ji zlomí klid. Ale ona si hrála a odříkávala slova s ​​přímou tváří.

**Kapitola 3: Kulinářská katastrofa**

Následovala hostina – chaotický bufet s nesourodými potravinami. Okurky a čokoládový dort. Ančovičky a šlehačka. Druháci si libovali v chaosu a navzájem se odvažovali zkoušet ty nejodpornější kombinace.

Sára to však nebavilo. Odstrčila talíř a dívala se na špagety s gumovými medvídky. "To je šílenství," zamumlala.

Vít se naklonil. "Je to tradice! Buduje charakter."

Sárin žaludek nesouhlasil. Omluvila se a rozběhla se k toaletě. Jídlo mělo následky a nebyly příjemné.

**Kapitola 4: Vycpaný maskot**

Nakonec tu byl maskot – nadýchaná zeměkoule s názvem „Geo“. Zubatě se zazubil, oči měl rozšířené a nevinné. Sáře to vypadalo jako z dětského pořadu.

"Hle, Geo!" oznámil Vít. "Náš symbol jednoty!"

Sářina trpělivost praskla. "Jednota? Je to oslavovaná plyšová hračka! Jsme studenti geoinformatiky, ne předškoláci."

Vít se zamračil. "Geo představuje náš propojený svět."

Sára si povzdechla. "Spíš zažívací potíže."

---

A tak Sára přežila svou první GIS Night, smysl pro humor neporušený, ale žaludek méně shovívavý. Pokud jde o Víta Voženílka, bude muset přehodnotit své vůdčí techniky – začít s lehčími klávesami a rozumnějšími svačinami.

---

*Prohlášení: Katedra geoinformatiky v Olomouci může, ale nemusí podporovat takové tradice. Ale co, každá guilda potřebuje trochu absurdity, ne?* 🌍🎹🤣