Škola sice teprve začala, ale semináře z geomorfologie začínají být díky některým mým spolužákům docela velká zábava.
Hned na prvním semináři každého odrovnal Milan. Profesor se ho zeptal, jestli by dokázal vysvětlit, co je otevřený geosystém. Milan odpověděl: "To je geosystém, který má otevřené hranice." "A copak ty hranice prostupuje?" zajímal se profesor. "No všecko!" prohodil rukama Milan. "Mohl bys být konkrétnější?" otázal se profesor. Milan na to: "Tak třeba moje džíny. Ty jsem si předevčírem koupil v rakouském geosystému, a jak jsou teďka otevřené hranice, tak jsem je celkem bez problémů převezl do českého geosystému." Zatímco profesor se pobaveně pousmál, celá třída se řehtala jako koně ve výběhu.
Objevují se ale i méně ostré tužky v penále, jako třeba Andrea. Tu profesor vyzval, aby nakreslila na tabuli radiální říční síť a uvedla, ve kterém typu reliéfu se vyskytuje. Andrea začala kreslit jakési meandrující řeky v řadě pod sebou. Svůj postup pak zdůvodnila těmito slovy: "No, mě ta radiální síť připomněla rádiové vlnění, tak jsem si říkala, že to budou asi nějaké vlny." Gratulki, Andrejko. Fabulovat umíš krásně, ale poslouchat při výkladu ne.
Na Ivetu ovšem ani jeden z nich nemá. To, co předvedla ve čtvrtek, byl surrealismus hadr. Profesor ji požádal, aby uvedla příklad kaskádového geosystému. Iveta dlouze mlčela a nakonec ze sebe vysoukala "geologické varhany." Na otázku profesora, kde tam shledává subsystémy propojené kaskádou hmoty a energie, Iveta rozpačitě odpověděla: "Tak tam vlastně jakoby kaskádovitě teče voda a pak do tý kaskády nafouká vítr, kterým se rozezní ty píšťaly na těch horninách, a z dálky to celý vypadá jako kaskáda." Sice nevím, co Ivetka hulí za matroš, ale moc valné kvality to asi nebude.
Naše první terénní cvičení v přírodě, na které jsme vyrazili do Žulovské pahorkatiny, stálo díky Davidovi a Radimovi rozhodně za to. David se od studentů z vyšších ročníků dozvěděl, že u Jahodníku je takový šutr, který vypadá jako dámské přirození. Po celou dobu profesorova výkladu o zdejším tafone v něm Radim nenápadně šťáral klackem a smál se jako pošuk. Když jsme od něho odcházeli, vytratili se Radim a David zpátky k tafone, převáděli u něho obscénní gesta a vzájemně se o toho fotili. Výsledek jejich dětinské zábavy pak několik hodin visel na nástěnce vedle profesorových fotek údolí řeky Leny a chodila se na ně dívat celá budova.
Nakonec nás pobavila Lenka. Profesor nám zadal úkol připravit si referát o genezi, vývoji a distribuci vybraného tvaru reliéfu a napsat k němu krátké resumé v angličtině. V Lenčině překladu se z kryoplanačních teras staly "cryoplanation porches", mrazový srub přeložila jako "frost cabin", a dokonce jsme se v jejím shrnutí mohli dočíst, že na úpatí dřevěné chatky se hromadili sudí, takže borka zjevně neumí ani česky. Fascinuje mě to především z toho důvodu, že Lenka zcela očividně vycházela z jisté práce, jejíž anglický překlad je v knihovně snadno k nalezení. Navíc nám profesor dal z dispozici čtyřjazyčný slovník geomorfologické terminologie. Ale kdo by se s tím trápil, když máme doma kapesní slovník angličtiny, že Leničko?
Někdy si říkám, jestli nejsem ještě pořád na střední škole. Na druhou stranu, bez těchto zoufalých případů by výuka nebyla taková sranda.
Honza K.
To snad není pravda, s jakými individui se Demek stýká. Lžeš, jako když tiskne. Já se na rozdíl od Tebe upřímně zajímám o geografii a na exkurse jezdím, abych si v praxi osahal, co jsem viděl na diapozitivech. Ne proto, abych pozoroval nedospělé spolužáky a pak o nich nadšeně psal na blog. Z mého blogu se regulérně stává stránka fake news. Asi budu důrazněji kontrolovat, kteří autoři k němu mají přístup. 🤔
OdpovědětVymazatTy jsi jediný Radim na světě? Příště si nejdřív přečti pořádně článek a pak až hudruj. Nemám pocit, že zrovna ty jsi studoval geografii po revoluci a chodil na semináře se mnou 😉
VymazatTak hlavně že jezdíš na exkurze osahávat šutry, Radimku 😏 S olomouckým jmenovcem si podejte ruce 🤝
VymazatVíš, co ti povím, Lojzku? Najdi si ženskou. Pak tě ta sexualizace krajiny přejde a přestaneš ji podvědomě promítat do ostatních 😉
VymazatTo je zajímavá strategie, ze začátku nakrmit studenty teorií geosystémů a pak je nechat dělat domácí úkoly metodami 19. století 🤔😃
OdpovědětVymazatMirku, my to děláme tak, že v prvních lekcích si definujeme georeliéf a probereme různé teorie a metodologie, které lze použít při jeho studiu spolu s vysvětlením, k čemu nám to v našem konkrétním úkolu bude 😉 Ten rok zjevně byly geosystémy nejproduktivnější z hlediska studentských perliček 😊 Úkoly vždy zadávám v určitém pořadí. Děcka by měly nejdřív umět uchopit vznik a vývoj konkrétních tvarů reliéfu a být schopné vyjádřit jejich prostorové rozšíření. Pak pomalu směřujeme k systémovému přístupu a analyzujeme typy vztahů mezi geosystémy od nejmenšího k největšímu měřítku 👍 Na konci semestru už děcka zpracovávají referáty o vztazích přírodního a socioekonomického subsystému na globální úrovni 😉
VymazatHm a neprobíhá náhodou systémově i ta geneze a vývoj? 😂 Jináč vyučovat geomorfologii v zimním semestru, kdy je venku zima a plískanice, je na terénní cvičení úplně ideální 🤭🤣😎
VymazatTo samozřejmě probíhá. U ní je spíš problém toho rázu, že teorie vývoje reliéfu se různí a stále mění, poněvadž u jeho počátků nikdo z nás nebyl, navíc je nemůžeme experimentálně ověřit, poněvadž planetu máme jenom jednu 😉 Proto raději pracujeme s klasifikačním přístupem a vycházíme z Keši spíš než z Davise, kterého má asi na mysli Mirek 😂
VymazatSorry jestli nevím nějakou základní informaci, ale "vycházet z Keši" znamená přesně co? 🤭
VymazatTo prosím pěkně Viktorko znamená, že soudruh Demek stále ještě nevytáhl hlavu z útrob Innokentije Petroviče. Vycházet z Davise, Plancka, nebo Gerasimova, to je otázka podobného typu, jako jestli doma svítit loučí, svíčkou, nebo petrolejovou lampou. Chceš-li svítit v 21. století, zkus se zapojit do sítě 💡💡💡
VymazatNemám pocit, že bych se TEBE na něco ptala, Lojzíčku. Ty můžeš být rád, že tě ještě neodpojila od sítě Česká geografická společnost a že tě Pedagogická fakulta MUNI nezažalovala za psychickou újmu, kterou tvůj projev působil studentům i členům akademické obce.
VymazatS lidmi z PED MUNI jsem díky Jarkovi v kontaktu a mohu potvrdit, že na Lojzu zrovna v dobrém nevzpomínají. S Hofmannem a Mackovčinem jsme si nad jeho přístupem poklepali na čelo. V případě České geografické společnosti pochybuji, že její současné předsednictvo zajímá kdokoli jiný než oni sami. Vzájemně obdivují ty svoje pražské zvednuté nosy a kvalitně dělaná geografie, obzvláště fyzická geografie neangažovaná ve společenskopolitickém klábosení, je jim evidentně u hýždě. 🤷♂️
VymazatNa Andreu jsem letos narazil na Floře Olomouc, byla jednou z vystavovatelek. Botanika jí sice nikdy nešla, ale estetická práce s květinami ji živí. Aspoň nějak to zužitkovala 😆
OdpovědětVymazatJen mě zarazilo, že mě nepoznala. Musel jsem se jí představit 🤣 Na Jarka si však pamatovala moc dobře. Když jsem jí řekl, že se stále věnuji geografii a ochraně přírody a že se často s Jarkem navštěvujeme, málem se pokřižovala 😂😂
Tož to su rad, že se Andrejka nevěnuje geografii ani ekologii. Já do provozu zásadně nevypouštím nedodělky a je pěkné vidět, že to nedělají ani jiní 😉 Radka byla na Floře v pátek s kamarádkami. Škoda že jste se nepotkali 😉 Andrejku bych po těch letech snad ani vidět nemusel 😂
VymazatJá jsem tam byl v dubnu, tento víkend jsem nešel. Andrea říkala, že po neúspěchu s biologií a geografií zkusila zemědělství. Tam ji ovšem taky vylili hned v prvním semestru 😂 Tak se na studium vykašlala a šla pracovat ke kamarádce do zahradnictví 👍 Pozdravuj Radku a stavte se tenhle víkend klidně u mě, ať nedělám škodu pořád jenom já vám 😊
VymazatHynečku, my bysme moc rádi, ale tento víkend jsem se domluvil s Mališem, že se sejdeme stran té učebnice a domluvíme se, co a jak předělat. Fotky z našeho archivu už nejsou nejnovější a současný stav znázorněných krajin nezachycují dost reprezentativně. Kdybys chtěl přispět něčím k vrchovinám nebo hornatinám, pošli mně to prosím jako přílohu na mail. Preferujeme krajinu České republiky, s tou budou patrně naši žáci nejvíce obeznámení a budou moci zapojit vlastní zkušenost.
VymazatP. S. Příští rok se dáme do té regionální geografie. Budu rád za fotky západní a střední Asie. Ty moje už jsou dosti vousaté a dnešní mládež je přeci jen zvyklá na jinačí rozlišení 😉
Tak hlavně že 50 let staré fotky z Kanady a 55 let staré fotky z Indie pořád vesele používáš nejen v učebnicích pro děti. Já mám taky sbírku kvalitních fotek ze všech kongresů WMO a zasedání IPCC, kterých jsem se zúčastnil. Ale o můj materiál nikdy nezavadíš. Jedině Hyneček. Chudáček se nemůže podílet na psaní učebnice, tak mu aspoň otiskneme po okrajích stránek obrázky krajinek. Tak si to lasturko užij, že budeš mít v tiráži svoje jméno, a dej nám už pokoj. Beztak to nikdo nečte a ty děcka ve škole nebude ani zajímat, že to napsal Demek a že ta fotka nahoře vlevo je z nějakého 50 let starého geografického kongresu. 👍
VymazatMísto abyste řešili obsah, řešíte blbosti. Ještě jsem neviděl, abyste v některé z těch učebnic věnovali víc než jeden odstavec antropogenní změně klimatu, která je největší globální výzvou dneška. Píšeš tam o nějakých artéských studnách v Libyi a sopečných ostrovech, co vznikly před 100 lety, ale aby ses zabýval aktuálními problémy lidstva, to tě nenapadne.
Ty jsi nikdy nezmínil, že by ses chtěl podílet na přípravě učebnic a žádné fotky jsi mně neukazoval. Hynek ten zájem projevil a nabídl mně materiál, který vhodně ilustruje probíranou látku v učebnici 😉
VymazatPokud jde o můj archiv, tak fotky z Nedvědické vrchoviny nebo Hrubého Jeseníku snadno pořídím znova, aby byly aktuální. Oproti tomu taková návštěva kanadské Arktidy je náročná časově, administrativně a hlavně finančně. Nikdo nechce do projektu investovat víc peněz, než je nutné pro splnění definovaného cíle. To bys jako člověk, který se taky pohybuje v mezinárodní vědě, mohl vědět 😉
Změně klimatu se při přípravě učebnic věnujeme soustavně už od 90. let. Mirek Vysoudil o ní má ve fyzickém zeměpise celou dvoustranu. Je potřeba si uvědomit, že se nejedná o popularizační brožurky klimatologie, ale o učebnice fyzické a regionální geografie pro základní a střední školy. Takže problematika musí být uchopena komplexně a synteticky.
Máš-li zájem, můžeš se pokusit napsat populární příručku pro mladé klimatology. Nikdo ti nebrání 😉
Radime, já na rozdíl od tebe nestojím o omniprezentní výskyt svého jména a obličeje v Jarkových publikacích. Já chci jenom pomoci jemu a jeho kolegům s prací, pro kterou se cítím kvalifikován, aby ji měli rychleji hotovou a mohli se věnovat příjemnějším činnostem. Nic víc, nic míň.
VymazatTy můžeš být rád, že tě Jarek nechal spolupracovat na té Vlastivědě a že tě s tvými znalostmi a schopnostmi nechal složit státnice a obhájit diplomku. Mohl jsi dopadnout mnohem hůř 😉
Proti Radimovým znalostem a schopnostem jsem nemohl já ani nikdo jiný říct křivého slova. Horší už to bylo s jeho pracovními návyky a samostatností. Hodnotit toto ovšem nespadalo do mojí kompetence 😉 Přizvat ho ke spolupráci na Vlastivědě byl Žéňův nápad. Pamatuji si, jak se Radim na začátku tvářil otráveně, a postupem času začal být pyšný a každému se chlubil, s kým to (znovu) dal dohromady 😏
VymazatTakový typ profesorů jsem milovala, kteří nejdřív nahustijou do studentů teorii a pak až se možná na konci semestru dostanou k praktickým činnostem, které budou jejich absolventi reálně vykonávat v provozu 🤣🤣🤣
OdpovědětVymazatTak to buď klidná, nic takového se na Jarouškových seminářích nekonalo 😅 Ten si byl rozdílů mezi akademickou a provozní geografií vědomý až moc dobře 😉 Ale coby studenty geografie nás musel připravit jak na praktický provoz v podnicích, tak na akademickou dráhu... a k tomu všemu ještě na pedagogické působení na nižších typech škol 😅 Mohu tě ujistit, že veškeré teoretické koncepce, které byly součástí Jarkovy práce, na přednáškách aj seminářích demonstroval na konkrétních případech a mnohem víc než na oddrmolení teorie mu záleželo na tom, abychom byli schopní vysvětlit procesy odehrávající se v krajině a rozuměli jejich příčinám. Včetně působení lidské společnosti na reliéf 😉
VymazatHyňo, ty už si tykáš aji s Cibulkou? Za chvilu z nás bude jeden velkej geografickej klášter 😁
VymazatJa, to byly časy, když kláštery přestaly sloužit reakčním silám a začala se v nich pěstovat věda 😉 Ale upřímně děcka... ten bordel po Vahalovi bych snad raději zpátky nevracel 😂
VymazatObávám se, že nerozumím?? 😳
VymazatPoněvadž jsi tam nebyla, když soudruh plukovník během několika měsíců rozmetal to, co jsme s kolegy dlouhá léta budovali 🤷♂️
VymazatTo myslíš Geografický ústav ČSAV? A jak to souvisí s tím, co jsem napsala? 😁🤭
VymazatŘíkala jsi, že bychom mohli založit geografický klášter, ne? Tak až někdy pojedeš do Brna a půjdeš po Mendlaku, tak si vzpomeň. Tam jsme sídlili 💔 Škoda, žes nebyla v září na svatbě, sešlo se nás tam dost z původní sestavy. Tadek, Mojmír, René W., Břéťa, Hoza Bína, Janek Lacina, Tonda Ivan... Dokonce se na půl hodinky objevila aji Ključevskaja 🌋
VymazatJestli chceš, můžeš s náma po příštím kvíze zajet do Rudolce. Radek tě dlouho neviděl 😉
Promiň, tu svatbu jsem prostě nestíhala 🙁 Snad si to teďka vyžehlím. Na olomoucký kvíz stoprocentně dorazím a podpořím všechny svoje kolegy... z Olomouce aj z Rudky 😊 Na tvoje vyprávění o GÚ ČSAV nezapomenu. Na Starobrněnský klášter jsem bohužel úspěšně zapomněla 😂
VymazatBtw, součástí vašeho pracovního kolektivu byla ruská sopka??? Tak to už se nedivím ničemu 🤣
Děkuji Rendo, s Hynkem se na Tebe budeme moc těšit 👍
VymazatRuská sopka byla součástí našeho kolektivu od chvile, kdy jeden můj známý překřtil Kjučukovou na Ključevskou. Od té doby jsme každému říkali, aby zavolal Soptíka 🤭
To máš nějakou slabou paměť. S tou vlastivědou jsi šel první otravovat Kříže. Tomu se do toho nechtělo, tak to hodil na mě. Když mě Quitt viděl, protočil oči. Oba jste neustále měli s něčím problém. Chtěl jsem vám už říct, ať si to napíšete sami, když jste tak chytří. Těch mých pár stránek v zatuchlé Vlastivědě moravské opravdu není ani začátek, ani vrchol mé publikační činnosti. A upřímně jsem byl rád, že jsem tebe a Quitta potom už dlouhou dobu neviděl.
OdpovědětVymazatNepovídej, Radimku. Na křtu knížky ses usmíval jak měsíček na hnoji. Nebo tou dlouhou dobou myslíš onen čtvrtrok, který uplynul mezi odevzdáním konečné verze tvého textu a vydáním knížky? 😉 Žéňa tehdy protočil oči jenom nad množstvím materiálu, který musel zpracovat, s ohledem na svoje pracovní povinnosti, a já nad tím, že ses za těch pět roků stále nenaučil citovat 😉
VymazatUpolíne, ty trpíš rozpolcením osobnosti? 80 % tvojí publikační činnosti v posledních 10 letech tvoří eseje o levicových intelektuálech, kteří měli s geografií společného asi tolik jako Demek s demokracií. Zrovna od tebe ta poznámka, že geograf by se měl věnovat zkoumání prostředí a neangažovat se ve "společenském blábolení" sedí jako prdel na hrnec 👂
OdpovědětVymazatVíš co, Lojzku? Zajdi si k lékaři. Evidentně u tebe začíná bujet stařecká demence. Nic o tom, čemu by se měl a neměl věnovat geograf, jsem nepsal. Jsem geograf, ale ve volném čase píšu o tom, co mě zajímá. S tím neustálým narážením na Jarkovu inklinaci je komunismu už jsi trapný. Jarek byl schopný dělat smysluplnou práci i po revoluci. Ty ne. Žiješ ze své minulé podstaty a všechny okolo jen využíváš pro vlastní prospěch. Zalez raději někam do díry a neztrapňuj se ještě víc.
VymazatIn maps and charts, Alois once did shine,
OdpovědětVymazatA geographer renowned, with knowledge divine.
He'd chart the seas, and draw the land,
With precision and skill, at his command.
But now, alas, his mind is lost at sea,
And his words are met, with utter mockery.
His maps are twisted, his facts are wrong,
And no one listens, as he sings his song.
His eyes are wild, his hair is gray,
His voice is shrill, as he rambles on all day.
He speaks of ancient lands, and forgotten seas,
But no one knows, what he's trying to convey.
His friends have fled, his reputation's gone,
And now he's left, to wander alone.
He paces streets, with footsteps slow,
A shell of a man, with a mind that's lost its glow.
His maps are worn, his books are old,
And no one wants to hear, his stories told.
He's reduced to whispers, in the street,
A madman's ramblings, that no one can repeat.
In the silence, he hears his own voice,
A whisper of wisdom, in a distant choice.
But no one listens, as he calls out loud,
And Alois Hynek, is lost in his own crowd.
His maps are useless, his knowledge is gone,
And all that's left, is a man who's unknown.
A relic of greatness, in a world so bright,
Alois Hynek, a madman lost in the night.