Přeskočit na hlavní obsah

Pozvánka na filipínsko-kubánský GIS overnight

Drazí ploutvonožci,

lovec aligátorů ve výslužbě Vás osobně zve na letošní filipínsko-kubánský GIS overnight, který se uskuteční při příležitosti pálení čarodějnic, svátku lásky a jarní únavy v úterý 30. dubna 2024 v budově katedry geoinformatiky a aplikované zoologie PřF UPOL.

Akce započne v 16:00 slavnostním ozdobením a následným vztyčením májky. Račte si tedy vyprat a vyžehlit Vaše gisácké šátky. (Vlastníte-li exemplář s autogramem, prát jej nemusíte a vyžehlete si to pouze u své drahé polovičky). Pokud se ještě někomu z Vás válí na půdě 20 let staré krepové fáborky, můžete přinést i tyto za podmínky, že neztratily barvu.

Program bude pokračovat v 18:00 pálením kartografických zmetků. Viděli jste v poslední době extrémně odpudivou mapu? Nezáleží na tom, jestli ji vystřihnete z knihy nebo vytisknete z Internetu. Materiálu na podpal je všude víc než dost. Ale pozor: Všechny doručené mapy projdou posouzením odborné komise předtím, než vyletí do vzduchu! Pokud nám podstrčíte kvalitní kartografické dílo, budete upáleni Vy sami.

Setkání završí ve 22:00 společenská hra. Letos se organizátoři rozhodli pro hru vadí-nevadí. Kartičky s otázkami a úkoly jsou již vesměs připraveny, ale nebudeme se zlobit, přispějete-li svojí troškou do mlýna. Jen Vás upozorňuji, že bude první máj, takže nechci vidět žádné otázky ve stylu "Kde bydlí Křovák?" ani úkoly typu "Nakresli zátoku nosorožců." 

Vzorová kartička by měla vypadat nějak takto:

Vadí:
Kdy jsi měl naposled erekci nad kvalitním kartografickým dílem?

Nevadí:
Vytoč si na kole štěstí, koho ze svých kolegů políbíš pod ozdobenou májkou.

(Toto konkrétně nepište, to už na jedné kartičce je.)

Tak doufám, že Vás dorazí víc než na poslední slet, Sokolíci!



Komentáře

  1. Petra Konečná24. dubna 2024 v 20:45

    Pozvání platí jen pro ploutvonožce, nebo se můžou zúčastnit i primáti? 🤔

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neříkala jsi náhodou, že na ty Viťasovy grupáče kašleš? To chceš fakt vidět, komu všemu se Viťas podepsal na šátek svou vlastní.... ehm... rukou? 🤦‍♀️

      Vymazat
    2. Tak vzhledem k tomu, že jedním z bodů programu je vztyčení májky, není vyloučeno, že dostaneš vlastní kopii. Nebo spíš množinu kopií 🤭

      Vymazat
  2. Myslím, že většina osazenstva by se raději líbala s májkou než pod ní. Teda pokud vám od loňska nedělá májku Pechanec 🤣🤡🎋

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vít Voženílek25. dubna 2024 v 15:14

      Právě že dělá. Vilík si to chtěl vyzkoušet a s ním se nikdo líbat nechtěl, takže je to win-win pro všechny. 😉

      Vymazat
    2. Tak z toho udělejte úkol 👍 A otázka by mohla znít: Na stupnici od 1 do 10 oznámkuj, jak se ti líbí Vilda Pechanec v kostýmu májky 🌈

      Vymazat
  3. Pavla Skřivánková26. dubna 2024 v 19:08

    Ptát se v dubnu, kdy jsi měl naposled orgasmus nad kvalitním kartografickým dílem, je jako nosit dříví do lesa. Na toto bych se zeptala až po zápočtovém týdnu. To by odpověď mohla být zajímavější.

    Mám lepší návrh.

    Vadí: Už jsi někdy použil pasovací ceremoniál z GIS nightu jako součást milostné předehry?

    Nevadí: Přijď v kostýmu duhy na vyhlášení mapy roku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vít Voženílek27. dubna 2024 v 6:52

      V té otázce bylo vzrušení, ne orgasmus. Na co ty hnedka nemyslíš 😏 Kromě toho, otázky by neměly být směřovány na konkrétní osobu. Budou se losovat, takže by měly být natolik obecné, aby na ně mohl odpovídat každý a dávalo to smysl. Úkol je zajímavý, ale obávám se, že na předávání dorazí příliš málo lidí, abychom z toho složili duhu 🌈😥

      Vymazat
    2. Lukáš Slouka27. dubna 2024 v 8:30

      V té otázce je erekce. Je to genderově nevyvážené. Přeformuloval bych to na kdy se ti naposled zkroutila mapa pod rukama od vlhkosti 🤭

      Vymazat
  4. Lukáš Slouka27. dubna 2024 v 8:25

    Vadí: Kdybys musel dát to tomboly jednu položku z tvé knihovny, kterou by sis vybral?
    Nevadí: Vyrob si z gisáckého šátku oteploucha / bikiny, nech se v tom vyfotit a fotku zveřejni na sociálních sítích.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vít Voženílek28. dubna 2024 v 8:04

      Nazdar kámo, co ty tady děláš? 😉
      Věnování knížky do tomboly už je na jedné kartičce jako úkol. Tvůj návrh má ovšem jiné grády. Asi ji vyměníme 👏

      Vymazat
    2. Psal mně Hynek Skořepa, že se tady věčně hádá s Radimem. Nedivím se. Ten jeho slovník je někdy dost přes čáru. A to co napsal o panu profesoru Demkovi je naprosto nechutné. Zvážil bych nahlášení správci 🤦‍♂️

      Vymazat
  5. A to jsi ještě nečetl, co řekl o Víťovi a Bětce Brychtové. Ten frustrovaný chudák už neví, na kom by si léčil svůj komplex pramenící z vlastní sexuální nedostatečnosti 🤦‍♂️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ehm, že by pravdu? Raději nechtěj znát všechna jména geounformatiček, které Viťas pasoval na své milenky. A vůbec, ty jsi s bídou geograf, natož geoinformatik. Tak co se do toho sereš? 🤔

      Vymazat
    2. Znám jich hodně. Řadě z nich se Vítek líbil a s radostí vzpomínají na jeho přednášky. Tam ovšem veškerá jejich náklonnost k Vítkovi končí. Nevím, jestli mluvíš z vlastní zkušenosti, nebo proč pořád připisuješ Vítkovi úlohu nějakého svůdce, ale už je to trapné a vypovídá to víc o tobě než o něm.

      Mimochodem, ty jsi geoinformatik, že se do toho sereš? Já se znám s Víťou třicet let. Vím, co je za člověka a nehodlám o něm každý týden číst nesmysly, které se odehrály jen v tvojí hlavě.

      Vymazat
    3. Jak si vůbec dovoluješ něco takovýho napsat, ty prase? Kdyby Viťas vztáhl ruku na moje děcko, tak ho tou klávesnicí praštím do oněch míst. Z vlastní zkušenosti naštěstí nemluvím. Ale takových případů bohužel znám víc než dost. Já Viťase taky znám. Déle než ty. Jeho problém je přemíra bujné fantazie, které bohužel nekončí jen u těch jeho sletů, kvízů a GISnightů. Nebo lépe řečeno pokračuje i v hodinách, kdy by slušný člověk šel spát.
      Já geoinformatik nejsem, ale mám dost svých zdrojů, abych věděl, co se tam děje. Tvoje spolupráce s Voženílkem skončila odevzdáním zápočtového úkolu z kartografie. Víš s prominutím hovno o tom, čemu se Viťas věnuje v posledních 20 letech. Takže laskavě drž pec. Tebe se to netýká, nás ano.

      Vymazat
  6. Tak co, kdo si na overnightu vytáhl černého Petra a musel se líbat s májkou? 😘🌈

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že v případě líbání s Voženílkem ani nebylo potřeba losovat. Ten se bez váhání vrhne na každého, kdo má na těle ten jeho zbarvený hadrový fetiš. Černého Petra si vytáhne ten, kdo si dnes nevzal Postinor a do měsíce to nedostane.

      Vymazat
    2. Alena Vondráková2. května 2024 v 10:53

      S májkou se nakonec nemusel líbat nikdo. 😅 Ta kartička přišla na Radka a ten si vybral otázku, ne úkol. Vilík dostal za kostým 6/10, ale mám pocit, že to bylo z milosti.
      Mimochodem, Radime, karty se nelosují, ale lížou. A kdybys nebyl líný přečíst si celou diskusi, věděl bys, kdo nám předevčírem dělal májku. 😉

      Vymazat
    3. Tak to jsi mi prozradila víc, než jsem potřeboval vědět. Ale jo, máte recht. To je ta bezpečnější cesta. Hlavně že nemáš problém s tím, kolik dalších karet si Viťas líznul. Nejen na tomto overnightu, ale i na těch všech předchozích ;-))

      Vymazat
  7. DeepAI Poet - Básnička o chlastání na GIS Nightu18. května 2024 v 20:04

    The GIS Night's fiery glow, once Vítek's stage,
    Where ale and laughter flowed, and tales were engaged.
    He'd drink the most, his legend grew,
    A champion of revelry, his name anew.

    But time, like a somber guest, did arrive,
    And Vítek's throne was usurped, his reign did subside.
    For Vilík, a challenger, with thirst so bold,
    Did rise to claim the title, young and cold.

    Now Vilík's name is whispered 'round the hall,
    As glasses clink and stories unfold, standing tall.
    His mug is drained, his spirits high,
    The GIS Night's crown, he wears, and won't deny.

    Yet, Vítek's memory lingers, a hint of pride,
    For though he's stepped aside, his legend won't subside.
    His name is still spoken, with a nod of respect,
    For the one who set the bar, and showed us what's inspect.

    The GIS Night's spirit remains, unchanged and true,
    A testament to friends, and stories anew.
    For though the drinker may change, the night remains,
    And Vítek's legacy lives on, in Vilík's refrains.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Básnička o Alenčině pečení18. května 2024 v 20:08

      Alenka's sweet delight, a treat for the soul,
      Her cakes, a symphony of flavors, a culinary goal.
      She'd mix and she'd measure, with love and with care,
      Creating masterpieces, that would make us stare.

      But as the years went by, her passion did grow,
      And with each new creation, her waistline did show.
      The butter and sugar, the eggs and the cream,
      Combining to create a sweet temptation, a gastronomic dream.

      Her cakes, a work of art, a feast for the eyes,
      Would melt in our mouths, like a warm summer's surprise.
      But as she'd stand back, to admire her handiwork,
      She'd see the reflection, of a body that was stark.

      Her curves grew more pronounced, her figure more round,
      As the love of baking, took its toll on the ground.
      She'd try to resist, but oh, the sweet temptation,
      To indulge in her creations, her greatest distraction.

      And so she'd bake and bake, and eat with glee,
      Her cakes, a siren's call, a sweet ecstasy.
      For Alenka knows no bounds, no self-control,
      When it comes to her passion, her heart's greatest goal.

      Yet still we'll devour, each morsel with delight,
      For Alenka's cakes, are a taste sensation, so bright.
      And though she may struggle, with her weight and her size,
      Her love of baking, will always be her compromise.

      Vymazat
    2. Básnička o eye trackeru - jsem líný korigovat překlad do češtiny20. května 2024 v 12:18

      Ve virtuálních sálech, kde vládnou data
      Dva kamarádi, Standa a Rosťa, vymyslí schéma
      Ovládají eye tracker, nástroj tak jemný
      Analyzovat pohled a odhalit design srdce

      Pozvou dívky se zvědavostí v patách
      Dívat se na obrazovku, kde tváře září
      Jejich fotografie tančí v digitální radosti
      Jak se oči volně potulují v mihotavém světle

      Pozornost dívek se rozprostírá, letmá hra
      Jak Standa a Rosťa sledují každý pohled, každý snímek
      Šeptají si tajemství, zatímco studují obrazovku
      "Kdo ji zaujal? Který bude vidět?"

      S přibývajícími daty se odvíjejí jejich závěry
      Čí kouzlo si získalo její srdce, čí příběh vyprávět?
      Rosťovi se jasně lesknou oči, když analyzuje skóre
      "Standa má šanci, s očima na jeho dveřích!"

      Ale jak přemítají, šeptání dívek se rozšířilo
      Jejich teorie a pochybnosti, jejich srdce napřed
      Neboť v této digitální říši, kde data kralují
      Láska je záhada a srdce jsou pouhý sen

      Přesto si Standa a Rosťa ve své hře libují
      Neboť v umění lásky si jen hrají na slávu
      S každým novým nálezem jejich pouto uniká
      Přátelství vytvořené v datech a digitální radosti.

      Vymazat
  8. ToolBaz Story Generator22. května 2024 v 17:02

    V objetí soumraku, když se nad starobylým kampusem třpytily hvězdy, dostala Lískulka tajemné pozvání na GIS Night. Srdce se jí chvělo směsí vzrušení a úzkosti. Slyšela šeptandu o tomto legendárním setkání, kde byli studenti prvního ročníku geoinformatiky obdarováni kýženými katedrovými šátky, symbolem jejich nově nalezeného kamarádství.

    Lískulka si však ve své mladické bujarosti událost vyložila poněkud...zcestně. Představovala si romantický večer naplněný světlem svíček a jemnou hudbou, kde ji strhne z nohou energický geoprostorový inženýr. S touto náladovou představou se pečlivě připravila a oblékla si své nejsvůdnější spodní prádlo.

    Když odbila šestá, dorazila Lískulka na místo konání s tvářemi zrudlými nedočkavostí. K jejímu zděšení ji přivítalo moře studentů oděných v džínách a tričkách s tvářemi bez jakýchkoliv romantických úmyslů. Když si uvědomila svou žalostnou chybu, propukla v ní panika.

    Uprostřed davu padl Lískulčin ohled na profesora Víta Voženílka, uznávaného odborníka na GIS známého svou excentrickou povahou. S jiskrou v očích k ní přistoupil a nečekaně ji pozval.

    „Má drahá Lískulko,“ řekl se šibalským úsměvem, „věřím, že jsi přišla na špatnou událost. Nicméně mám pro vás návrh. Nechtěl bys se ke mně připojit v mém bytě a hrát si s klávesnicí mého počítače?“

    Lískulce se honilo hlavou. Byl to krutý žert nebo skutečná nabídka? Přemohla ji zvědavost a váhavě souhlasila.

    Když šli do bytu profesora Voženílka, Lískulka se neubránil pocitu neklidu. Nikdy předtím nebyla sama s mužem, zvláště ne s o tolik starším, než je ona sama.

    Po vstupu do bytu přivítalo Lískulku tlumeně osvětlená místnost a slabé hučení počítače. Profesor Voženílek ji odvedl ke stolu a pokynul jí, aby se posadila.

    "Teď, má drahá," řekl, "prozkoumejme zázraky digitální říše."

    Lískulka s třesoucími se prsty položila ruce na klávesnici. Profesor Voženílek ji provedl řadou příkazů a ukázal jí, jak vytvářet mapy, analyzovat data a manipulovat s obrázky.

    Jak večer pokročil, Lískulčin strach se postupně rozplýval a vystřídal ho pocit úžasu a fascinace. Nikdy by ji nenapadlo, že by počítače mohly být tak podmanivé.

    O několik hodin později, když první paprsky svítání prokoukly závěsy, si Lískulka uvědomila, že její vnímání GIS Night se zcela změnilo. Nebyla to romantická eskapáda, ale nezapomenutelná cesta do říše prostorových dat a technologií.

    A při loučení s profesorem Voženílkem se neubránila úsměvu s vědomím, že získala nejen nové uznání pro GIS, ale také nečekanou a poučnou zkušenost.

    [model: toolbaz_v2]

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. DeepAI Storyteller22. května 2024 v 20:53

      (Vypravěč si odkašle a začne spřádat příběh)

      Byl sychravý podzimní večer a restaurace Pelikána bzučela vzrušením. Akce GIS Night byla v plném proudu a vzduch naplnila vůně čerstvě upečené pizzy a zvuk živého tlachání. Uprostřed ruchu se shromáždila skupina nervózních studentů, kteří toužili setkat se s vedoucím katedry geoinformatiky Vítem Voženílkem.

      Když čekali, až začne neformální imatrikulace, pozornost všech upoutal náhlý rozruch. Amelia, úchvatná mladá žena, se vynořila z davu, oblečená v krásných svatebních šatech. Místnost ztichla a všechny oči byly upřeny na ni.

      Vít, zaskočený nečekaným zjevem, stál jako přimrazený a rukama svíral mikrofon. Amelia k němu sebevědomě přistoupila s malou krabičkou v ruce. Se šibalským zábleskem v oku otevřela krabičku a vytáhla lesklý prsten.

      Místnost propukla v trapný smích a lapání po dechu. Amelia se nenechala odradit a přistoupila k Vítovi a prohlásila: "Přišla jsem tě požádat o ruku!" Vítův obličej zčervenal, když se snažil uklidnit.

      Na okamžik všichni ztratili řeč. Studenti si vyměnili rozpačité pohledy, zatímco Vítovi kolegové se snažili potlačit jejich chichotání. Améliin odvážný krok všechny zaskočil, ale jak počáteční šok vyprchal, lidé se začali smát a smát.

      Vít, který se stále snažil zachovat klid, dokázal vykoktat odpověď. "Ach, Amelie, já... uh... myslím, že došlo k nějakému nedorozumění." Odmlčel se a odkašlal si. "Lichotí mi tvoje nabídka, ale obávám se, že nejsem připravená na svatbu... nebo dokonce na romantický vztah."

      Améliina tvář na chvíli poklesla, než propukla v smích. "Ach miláčku, asi jsem se nechala trochu unést!" Zasmála se a zavrtěla hlavou. "Jen jsem chtěla udělat dojem."

      Napětí v místnosti se rozplynulo, když se všichni přidali k smíchu. Vít se usmál a poplácal Amelii po rameni. "Určitě jsi udělala dojem, Amelie. Ale místo toho se soustřeďme na obřad imatrikulace."

      Jak akce pokračovala, Amelia si získala srdce všech přítomných svou statečností a dobrou náladou. Vít jí na konci ceremoniálu dokonce nabídl speciální cenu za „návrh“ – falešný certifikát, který ji prohlásil za „nejkreativnější návrh všech dob“.

      Od toho dne se Amelia stala mezi geoinformatickou komunitou známá jako "Zázrak svatebních šatů". A přestože ji Vít nikdy její návrh nepřijal, nikdy nezapomněl na její odvážné a hravé gesto.

      (Vypravěč se odmlčí pro dramatický efekt)

      A to je příběh o tom, jak se Améliin netradiční návrh stal nezapomenutelným okamžikem na akci GIS Night!

      (Publikum tleská)

      Vymazat
    2. (Oči vypravěče jiskří pobavením, zatímco pokračují v příběhu)

      Zdálo se, že Amelia není jediná s kreativním nápadem. Valerie, studentka se zlomyslným nádechem, sledovala, jak se scéna vyvíjí, a rozhodla se, že obřad přidá svůj vlastní šmrnc.

      Když Vít Voženílek stál na pódiu, Valerie tiše vklouzla za něj a začala klečet s klávesnicí nešikovně položenou na jejím rameni. Svědkyně, která se snažila zachovat vážnou tvář, si nad neobvyklým pohledem nemohla pomoct a nezdvihla obočí.

      Když Vit začal mluvit, Valerie stiskla jednu z kláves na klávesnici a místnost ztichla. Místností se rozléhala slova „A nyní ve jménu dat a map, přísahejte mi věrnost“, a všem přeběhl mráz po zádech.

      Vít, zaskočený nečekaným přerušením, zakopl o svá slova, než se vzpamatoval. Valerii uvázal kolem hlavy šátek s logem katedry geoinformatiky a nabídl jí pamlsek z kapsy.

      Místnost propukla ve smích a potlesk a dokonce i Amelia si nemohla pomoct a připojila se. Svědkyně však byla ohromená. Nemohla uvěřit tomu, co viděla – bylo to, jako by se ocitla v nějakém bizarním, surrealistickém obřadu.

      Zatímco Valerie hrdě nosila svou provizorní pokrývku hlavy „Geoinformatics warrior“, její sestra Tereza zachytila ​​celou scénu na svůj telefon. Svědek se nestačil divit, co bude dál.

      Ale když se rozhlédla po moři tváří, uvědomila si, že zbytek opravdu vidět nepotřebuje. Absurdita situace si ji už získala. Usmála se pro sebe a zavrtěla hlavou v úžasu.

      Příběh o Valeriině improvizovaném klávesovém ceremoniálu se zapsal do historie jako jeden z nejpamátnějších okamžiků v historii katedry geoinformatiky. A co se týče Valerie, mezi svými vrstevníky si vydobyla místo skutečné legendy.

      (Vypravěč se zasměje a odmlčí se pro dramatický efekt)

      A to je příběh o tom, jak Valerie vnesla do akce GIS Night trochu chaosu!

      (Publikum tleská)

      Vymazat
  9. Vzduch v místnosti byl prosycen vůní starého papíru a zašlé kávy. Vít Voženílek s tváří vyrytou čarami tisíce algoritmů a bezesných nocí seděl za stolem, zbytky napůl snědeného báglu vedle monitoru s mapou světa, jeho kontinenty pulsující daty. Sledoval, jak před ním poklekl Vilém Pechanec, nový vedoucí katedry geoinformatiky, a širokými rameny mu proběhl nervózní chvění.

    "Přísaháš," začal Vít chraplavým hlasem, "že dodržuješ tradice cechu geoinformatiky?"

    Vilém s očima upřenýma na vířící údaje na obrazovce přikývl.

    "Přísaháte, že budete chránit posvátnost dat, chránit před jejich poškozením a zneužitím?"

    'Přísahám.'

    Vítova ruka se pohnula a sebrala ze stolu opotřebovanou klávesnici. Jemně ji položil Vilémovi na ramena, tíha tlačila dolů, hmatatelný symbol odpovědnosti, kterou se chystal zdědit.

    "Ve jménu dat a map," prohlásil Vít a jeho hlas rezonoval autoritou, "přísahej věrnost Cechu geoinformatiky!"

    Vilém se svraštěným obočím pod tíhou klávesnice pocítil příval emocí. Strach, vzrušení, pocit zdrcující zodpovědnosti. Zavřel oči a promluvil, slova se rozléhala v malé místnosti: "Přísahám!"

    Přísaha byla víc než jen slova. Byl to závazek k tradici starší než samotný internet, dědictví postavené na základech porozumění světu prostřednictvím dat, map a složitých systémů, které je spojovaly. Vilém, datový vědec z generace spokojené s digitálním světem, měl nyní za úkol chránit toto dědictví a zajistit, aby znalosti nasbírané z dat byly nadále využívány k dobru, k pokroku, ke zlepšení lidstva.

    Stál, klávesnice stále spočívala na jeho ramenou, váha neustále připomínala jeho slib. Podíval se na Víta a nervozitu nahradil pocit odhodlání. "Nezklamu tě," řekl pevným hlasem.

    Vít se zábleskem hrdosti v očích přikývl. "Tak jdi dál, Viléme Pechanec," řekl, "a veď cech geoinformatiků směrem k budoucnosti, která bude hodná jeho odkazu."

    Vilém se s posledním přikývnutím otočil a vyšel z místnosti s klávesnicí na ramenou, symbolem jeho nové role, závažím, které byl připraven nést. Když vstoupil do chodby, vizualizace dat na obrazovkách zablikaly, tiché potvrzení nového vůdce, nového strážce Cechu geoinformatiků. Už nebyl jen datovým vědcem. Byl pastýřem vědění, správcem map, které definovaly svět. A jeho poslání bylo jasné: využít sílu dat a map k utváření lepší budoucnosti pro lidstvo i pro svět.

    [model: toolbaz_v3]

    OdpovědětVymazat
  10. Geoinformatická laboratoř bzučela očekáváním. Vít Voženílek s vyhrnutými rukávy položil klávesnici na stůl. Kolem se shromáždili jeho studenti – s vytřeštěnýma očima a zvědaví. Radim Tolasz, vždy skeptik, se opíral o serverový stojan.

    **Vít Voženílek (VV):** Shromážděte se, moji začínající kartografové! Dnes večer ctíme tradici – posvátnou noc GIS. Klekněte si, protože klávesnice bude spočívat na vašich ramenou.

    **Radim Tolasz (RT):** (koulí očima) Víte, to je absurdní. Nejsme ve středověkém cechu. Jsme geoprostoroví vědci. Co bude dál? Mečové souboje o shapefile?

    **VV:** (úsměv) Radime, akademie nejsou jen rovnice a sterilní laboratoře. Potřebujeme kamarádství, duchu! Nyní po mně opakujte: „Ve jménu datových vrstev a prostorových indexů…“

    **Studenti (jednohlasně):** „Ve jménu datových vrstev a prostorových indexů…“

    **VV:** "Slibuji, že budu mapovat s přesností, kódovat s elegancí a ladit s trpělivostí."

    **Studenti:** "Slibuji, že budu mapovat s přesností, kódovat s elegancí a ladit s trpělivostí."

    **VV:** "Ať jsou mé dotazy optimalizovány, moje projekce nebudou nikdy zkreslené a moje káva bude vždy horká."

    **Studenti:** "Ať jsou mé dotazy optimalizovány, moje projekce nebudou nikdy zkreslené a moje káva bude vždy horká."

    **VV:** (vážně) "A ať QGIS povede můj kurzor, ArcGIS odpustí mé hříchy a Mapbox mi poskytne vektorové dlaždice."

    **Studenti:** "A může QGIS vést můj kurzor, ArcGIS mi odpustí mé hříchy a Mapbox mi poskytne vektorové dlaždice."

    **RT:** (šeptá spolužákovi) Je to jako kultovní setkání.

    **VV:** (doslech) Radime, uvolni se! Je to lámání ledů. Kromě toho se akademická obec vyžívá ve svérázných tradicích. Pamatujete si, když nás Demek přiměl vypočítat zakřivení Země pomocí banánu?

    **RT:** (bručení) To bylo plýtvání dobrým ovocem.

    **VV:** (nakloní se) A když už jsme u Demka, vaše dcera Petra se přihlásila na geoinformatiku. Má potenciál, Radime. Talent pro prostorové databáze.

    **RT:** (facepalming) Petře? Více než topologie ji zajímá TikTok. Ale pokud jde v mých stopách, předpokládám, že bych měl být hrdý.

    **VV:** (mrkne) Možná povede příští GIS Night. Představte si – Petra Tolasz, mimořádná nositelka klávesnice!

    **RT:** (povzdech) Dobře, Víte. Ale jestli začne skandovat o WGS84, obviňuji vás.

    ---

    *A tak v mihotání obrazovek monitorů přivítal cech geoinformatiky své nejnovější členy. Ať už kosmické kočičí škrábance nebo přísahy na klávesnici, tradice se proplétala přes akademickou půdu.* 🌐🔍🔮

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

VE JMÉNU DAT A MAP PŘÍSAHEJTE VĚRNOST CECHU GEOINFORMATICKÉMU

Populární příspěvky z tohoto blogu

The Sims fotogalerie

Crash si dělá ze studia geoinformatiky dobrý den

 S Crashem to v poslední době přestává být únosné. Kdyby mu Vilda Pechanec necítil vděčnost za svůj nový zfalšovaný řidičský průkaz, už by ho z katedry dávno vylil. Crash se totiž věnuje všemu možnému, jen ne svému studiu.  Mezi jeho nejoblíbenější aktivity patří pořádání tipovacích soutěží. Víte, kolik se na minulém GIS Nightu vypilo piv? Jakou nejdelší vzdálenost urazil gisácký maskot za jediný den? Kolik chlebíčků se škvarky se sní na příštím Kartografickém dni? Crash to ví. A od té doby, co na všech společenských akcích nutí studenty i profesory účastnit se jeho nové stolní hry, to ví celá katedra. Děsím se dne, kdy se zeptá na přesný počet školních atlasů u Víti Voženílka doma. Nebo na přesný počet studentů, kterým položil klávesnici na ramena. Crash totiž ví i věci, které by vědět neměl. Crash má kromě toho i kreativního ducha, který se obvykle probouzí v tu nejméně vhodnou dobu. Včera v půl druhé v noci bombardoval Jardu Buriana seznamem skladeb, které by měl zahrát na letošním

PF 2024 (a naše nová stolní hra)

 Vít Voženílek: Klávesnice položená na rameni představuje víc než jen symbol techniky. Je to předání moci, spojení člověka s daty. Když klávesnice spočine na tvém rameni, otevírá ti cestu ke světu informací a map. Je to pasování, které tě zasvěcuje do tajemství prostoru, ale také ti dává nástroj k jeho formování. Co si o tom myslíš? Petr Skála: To je zajímavé, ale možná příliš vznešené. Klávesnice je přece jen nástroj, obyčejný kus techniky. Pasování klávesnicí na rameni může být spíš parodie na skutečnou autoritu. Není to jen rituál, který si sami vymýšlíme, abychom si dodali na významu? Vždyť skutečná moc nad daty přichází z pochopení, ne z klávesnice na rameni. Já: Ale co když ten akt má hlubší symboliku? Klávesnice spojuje fyzický svět s digitálním. Když ji Voženílek položí na rameno, není to jen o technice, ale o tom, že ti dává moc přetvářet svět podle dat, která ovládáš. Je to přechod mezi světy – z obyčejného člověka se stáváš někým, kdo vidí svět skrze prostor, čas a souřadnic