Vít Voženílek se zpronevěřil zásadám Cechu geoinformatického

Vítu Voženílkovi se v poslední době výtečně daří střílet góly do vlastní branky. Velice mne pobavil Vilém Pechanec, když mi ve čtvrtek před Velikonocemi zaslal zápis z poslední kmenové rady Katedry geoinformatiky. Hlavním bodem jednání bylo soudní řízení s Vítem Voženílkem, jenž byl obviněn z porušení zákona, který sám před 20 lety inicioval a formuloval ve Sbírce zákonů Cechu geoinformatického. 

Konkrétně šlo o porušení § 3 a 4 Části druhé Zákona o cechovních symbolech Cechu geoinformatického a jejich užívání (zákon č. 3/2003 Sb). Jejich znění je následující:

Zákon o cechovních symbolech Cechu geoinformatického, Část druhá. Užívání symbolů 

§ 3

Jsou-li cechovní symboly, tj. trojcípé šátky s logem Katedry geoinformatiky, požehnaný výtisk reprezentativní publikace sloužící k přísaze a klávesnice sloužící k přísaze, užívány při jiných příležitostech, než jsou oficiální akce pořádané Katedrou geoinformatiky, pak je povinností příslušných členů Cechu, jimiž jsou užívány, zajistit důstojnost jejich užívání. Je zakázáno užívat cechovní symboly způsobem, který by snižoval jejich oficiální charakter nebo jakýmkoli způsobem budil pohoršení ostatních členů Cechu.

§ 4

Cechovní symboly smějí užívat pouze členové Cechu geoinformatického, kteří se těmito stali ve smyslu § 1 Části první Zákona o členství v Cechu geoinformatickém č. 2/2003 Sb. a zároveň nepozbyli členství ve smyslu § 1 Části druhé téhož zákona. Je-li člen Cechu přítomen užívání cechovních symbolů nepovolanou osobou, je povinen dotyčnou osobu na tuto skutečnost upozornit a při opakovaném neuposlechnutí proti ní zasáhnout.

Tyto právní předpisy jsou zjevně jejich autorovi pro srandu králíkům. Při své milostné předehře s Demkovými vnučkami na hotele Theresian v listopadu loňského roku se doslova vysmál sám sobě do obličeje. Jak na kmenové radě uvedla svědkyně Petra K., "Za zdmi jednoho z pokojů bylo slyšet podezřelý smích dvou ženských a jedné mužské osoby. V mužském hlase jsem okamžitě poznala profesora Voženílka. Nedalo mi to a nahlédla jsem klíčovou dírkou, co se tam děje."

Svědkyně uvedla, že v inkriminovaný okamžik Demkova vnučka Valerie klečela zhruba 10 cm před Voženílkem s klávesnicí na rameni. Na výzvu "A nyní, drahá Sirael, ve jménu dat a map přísahejte věrnost Golemovým kulkám" odpověděla "Ne tak zhurta, Goleme. Nejdřív musíme přísahat věrnost hlavni" a stiskla jednu z kláves na keyboardu. Voženílek jí uvázal kolem hlavy šátek s logem Katedry geoinformatiky a nabídl jí pochoutku. Její sestra Tereza to celé natáčela na telefon. V ten okamžik si svědkyně uvědomila, že pokračování opravdu vidět nepotřebuje. 

Při společném obědě se Petra K. svěřila s tímto surreálným zážitkem člence Cechu Aleně Vondrákové, která o tom neprodleně zpravila současného vedoucího Cechu Viléma Pechance. Ten hned následující týden zahájil vyšetřování.

Na kmenové radě se Vít Voženílek všemožně pitvořil a vymlouval, ale důkazy hovořily jednoznačně v jeho neprospěch. Vedoucí Cechu jej obeznámil se zjištěním vyšetřovatelů, že na přísežné klávesnici byly nalezeny otisky prstů obou dámských kompliců. "To je docela dobře možné. Obě děvčata se ráno stavovaly u mě v pracovně. Potřebovaly si vyřídit nějakou neodkladnou korespondenci," bránil se Voženílek. Tomu by se snad i dalo věřit, kdyby ovšem byly pro psaní mailů zapotřebí pouze klávesy Insert, Page Down, Page Up a End. Ostatní klávesy zůstaly čisté jako slovo Boží.

Při domovní prohlídce u Voženílka bylo rovněž zjištěno, že mu ve sbírce chybějí cechovní šátky za ročníky 2022, 2019 a 2018. "Vzal jsem si je na ruku na večerní kvíz. Děvčata je chtěly vidět. Bohužel se mi podařilo je namočit v rozlitém víně, takže jsem je musel odnést do čistírny," vysvětloval Voženílek. V čistírně pracovnice informačního pultu potvrdila, že tam dotčené šátky skutečně mají. Z podacího lístku se tým vyšetřovatelů dokonce dozvěděl, od jakého vína ty skvrny byly. Jednalo se prosím pěkně o Vysokomýtské bílé suché, ročník 1965. To musela být panečku hodně slavnostní příležitost, když byl na stole takovýto archívní kousek.

Stručně a jasně, o porušení cechovního zákona nebylo pochyb. Vít Voženílek byl shledán vinným ve věci nedůstojného užívání cechovních symbolů a nezasáhnutí proti osobám, jež cechovních symbolů užívaly neoprávněně. Byl mu udělen peněžitý trest ve výši 50 školních atlasů a 15 hrníčků a rovněž mu byl vedoucím Cechu vysloven zákaz účastnit se oficiálních akcí Cechu geoinformatického, při nichž jsou cechovní symboly užívány, po dobu 20 let. Při vynesení rozsudku soud přihlédl k přitěžujícím okolnostem, že obžalovaný coby tvůrce zákona si byl velice dobře vědomý, že jej porušuje, a navíc aktivně nabádal nepověřené osoby k nedůstojnému užívání cechovních symbolů.